Vojenský fond solidarity pomohl rodině vojáka s těžce nemocnou dcerou

Barunka Němcová, jedenáctiletá holčička s dlouhými blonďatými vlásky, trpí od narození dětskou mozkovou obrnou. Tato nemoc je bohužel nevyléčitelná, ale současná medicína je schopna zlepšit její průběh a tím i podmínky života dítěte. Vojenský fond solidarity v únoru pomohl s uhrazením nákladné léčby, která může zásadním způsobem přispět k tomu, aby Barunka mohla vést pokud možno co nejvíce samostatný život.

Barunka se narodila do vojenské rodiny – její otec, kapitán Petr Němec, slouží u Vojenské policie v Praze. Doma má ještě stejně starou sestřičku a dva mladší brášky. Kvůli svému onemocnění je Barunka upoutána na invalidní vozík a odkázána na trvalou pomoc rodičů, kteří s ní doma rovněž denně cvičí. Speciální léčbu pak podstupuje Barunka na neurorehabilitační klinice v Praze, jejímž cílem je zmírnit poruchy hybnosti, ale také rozvíjet celkovou osobnost a dovednosti, aby Barunka mohla vést co nejvíce plnohodnotný život a byla schopna se v ideálním případě jednou postarat sama o sebe.

Speciální 4týdenní terapie, kterou by měla Barunka absolvovat vícekrát do roka, je finančně velice nákladná, a proto se Vojenský fond solidarity na základě podnětu vrchního praporčíka Velitelství Vojenské policie rozhodl početnou rodinu kapitána Němce podpořit v jejím úsilí.

O každodenním boji s těžkou nemocí nám otec Barunky napsal: „Mít v rodině dítě s handicapem není úplně nejjednodušší. Najednou řešíte věci, které by vám za normálních okolností, tedy v případě zdravého dítěte, ani nepřišly na mysl. A to jak po stránce fyzické, psychické, ale i finanční. A navíc se strašákem ve vaší hlavě stává slovo budoucnost. Naším cílem je, aby Barborka dosáhla co možná největší míry samostatnosti. Například to, že se sama dokáže najíst, chvíli stát, udělat pár kroků, i když zatím jen s dopomocí, nebo vzít tužku a nakreslit obrázek, je pro nás okamžikem, který si dokážeme neskutečně vychutnat a radovat se z něho. To je ten důvod, proč s Barčou co nejvíce cvičíme a rehabilitujeme, a to jak doma, tak i v zařízeních k tomu určených. Chtěl bych proto za celou naši rodinu poděkovat Vojenskému fondu solidarity za uhrazení léčby dcerky Barborky v Neurorehabilitační klinice AXON. Vzhledem k nákladnosti léčby je pro nás obtížné zajistit celou částku z vlastních prostředků.“

Za celý tým Vojenského fondu solidarity bychom chtěli popřát Barunce do dalších let hodně sil a úspěchů v léčbě a celé rodině pak také mnoho šťastných společně prožitých chvil. Bylo nám ctí pomoci.